Češky do 16 let vyrovnaly nejlepší letošní výsledek české mládežnické reprezentace na evropských šampionátech, kterým bylo také sedmé místo dvacetiletých mužů.
Andrea Ondroušková, pro kterou to v italském Udine byla první reprezentační zkušenost s vrcholným turnajem, si přesto přála něco víc: „Na jednu stranu jsme rády, že jsme se dostaly do horní osmičky. Mohlo to být ale lepší. Zkazily jsme zápas o páté místo s Chorvatskem. Asi jsme čekaly lepší výsledek.“
Pravda, české basketbalistky měly šampionát velmi dobře rozehraný. V základní skupině ani jednou nezaváhaly a uspěly v osmifinále proti Slovensku. „Po základní skupině jsme myslely, že šanci na medaili máme. Do čtvrtfinále jsme šly hodně nabuzené, ale udělaly jsme spoustu chyb. To rozhodlo,“ připomíná první prohru na turnaji.
Češky totiž ve čtvrtfinále nestačily na Španělky 51:63. S pozdějšími mistryněmi Evropy sehrály vyrovnanou partii, ale k vítězství přece jen něco málo chybělo. Možná škoda, že na sebe oba celky narazily tak brzy. Jenže těžko vybírat. Druhou možností byly Němky, které se také probojovaly až do finále.
„Mrzí nás to. Kdybychom prohrály třeba o 20 bodů, tak by to nakonec bylo asi lepší než takhle těsně, když víme, že jsme na ně měly,“ nemůže ještě týden po čtvrtfinálovém zápasu zahnat chmury Ondroušková.
Ve zklamání ze čtvrtfinálové prohry pak vidí i příčinu nejhoršího výkonu mladých Češek na turnaji. V zápase s Chorvatskem ztratily naději na páté místo.
A právě toto utkání jí mrzí ze všech nejvíc: „Bylo to pro nás zklamání. Byly jsme ještě mimo po prohraném čtvrtfinále. Říkaly jsme si, že do toho dáme všechno a zabojujeme. Jenže v zápase bylo všechno naopak. Nic z toho jsme neudělaly, neskočily po míči...“
Češky se mohly spolehnout na podporu z hlediště, když do Udine dorazila také početná enkláva rodičů: „Něco nám to určitě dalo. Já jsem tam měla mamku a ségru. Jsem za to strašně ráda, hodně to pro mě znamená.“ V zápasech ovšem hráčky spoléhaly samy na sebe a byly si prý navzájem oporou.
„Nejvíc nám pomáhala podpora z lavičky. Všechny jsme stejné a hrajeme vyrovnaně. Když to někomu nešlo, tak ho nahradil někdo jiný. Od května jsme měly každý týden na čtyři dny soustředění až do ME. Tam jsme si vytvořily partu,“ vyzdvihovala na jedničku fungující týmovou chemii.
Do ní zapadla i jako její nejmladší článek. Kromě plnění klasických povinností benjamínka si s sebou z Itálie přivezla velkou motivaci do příští sezony: „Jsem o rok mladší a tohle mistrovství Evropy mě nakoplo. Měla jsem možnost tam být s hráčkami ročníku 2000. Příští sezonu budu dělat maximum pro to, abych byla lídr svého ročníku.“
Bude to potřeba dvojnásob. Za rok je totiž ve hře kromě medailí také mistrovství světa do 17 let.