Po utkáním s Prostějovem zůstal americký trenér brněnských volejbalistek Andre Christopher González sedět na lavičce svého týmu. Dlouho hloubavě zkoumal statistiky.
Kouč se zkušenostmi z americké ženské reprezentace převzal před touto sezonou poněkud překvapivě extraligový tým Králova Pole a momentálně je s ním pátý, chtěl by však víc. Ostatně, jako snad v každém zápase.
Prohráli jste s Prostějovem, týmem, který je v Česku v jiné dimenzi. V sezoně vyhrál všechny zápasy, ztratil ve 14 utkáních jen pět setů. Může vás vůbec prohra v takovém utkání ještě zklamat?
Prostějov je moc dobrý tým, má skvělého trenéra, výborně organizovanou hru, ale přesto byla pro mě prohra sním a hlavně náš výkon docela zklamáním. Byli jsme moc defenzivní, měli jsme být agresivnější. S takovou mentalitou nemůžete hrát proti tak dobrému týmu.
Uspokojil by vás i vyhraný set?
Jdu do každého zápasu s tím, že ho mohu vyhrát. Proto jsem dost zklamaný.
Narazil jste na mentalitu hráček. Je u Češek jiná než u Američanek?
Tak to nevím. Nejsem tu tak dlouho, abych mohl posuzovat, jaká je česká mentalita. Ale rozhodl jsem se chodit do zápasů s vítěznou mentalitou.
Troufnete si aspoň porovnat úroveň české extraligy s ostatními soutěžemi, ve kterých jste působil?
Olomouc je dobrá, Frýdek je dobrý, Olymp je dobrý, Prostějov je velmi dobrý. Snažíme se naučit být taky tak dobrými. Je tu slušná úroveň, ale abych byl opravdu upřímný, pořád se o této lize mám co učit. Zdejší taktika je pro mě úplně nová. Snažím se soustředit na náš tým, aby byl lepší.
V Americe lidé sport milují. Dokážou zaplnit velká hlediště i na univerzitním basketbalu či volejbalu. V Česku se na sportovní utkání moc nechodí, teď na Prostějov přišlo asi 250 lidí. Není to pro vás zklamání?
Bohužel to tak není jen v Česku, zažil jsem to i v mnoha jiných zemích. A je to velká škoda, protože ty hráčky trénují opravdu usilovně. A občas by si zasloužily být za svou tvrdou práci odměněny tím, že sem přijde více fanoušků. Zvlášť když tu máme takového krásného soupeře, jako je Prostějov.
Profil trenéraAndre Christopher González
|
Po zápase jste si důkladně prohlížel statistiky. Dáte na ně hodně?
Ale kdepak. Statistiky pro mě nejsou zase tak důležité. Jde o to, jak se tým pohybuje, jak reaguje na situace. Čísla nelžou, ale každý tým má svůj způsob hry a já se ho snažím identifikovat. To je podle mě klíč ktomu hrát lépe.
Takže spíše studujete video?
Ano. To je moc důležité a snažím se k tomu hráčky vést. Musí se naučit, jak se dívat na video. Jedna věc je dívat se na něj, druhá věc je studovat ho. To je velký rozdíl.
Nemáte problémy se s Češkami domluvit?
Ne, ani trochu. Hlavně starší hráčky mluví velmi dobře anglicky, takže mi pomáhají některé věci ostatním vysvětlit v češtině.
A už jste si zvykl na život v Česku?
Vlastně je to stejné jako všude jinde - mám tady denní rutinu. Trénujete, jdete domů, trénujete. Ale Brno je hezké město a užívám si, že tu mohu být.
Máte s KP Brno nějaký konkrétní cíl?
Chceme se dostat do první čtyřky. Moje hráčky ví, že to nebude jednoduché. Do zápasu s Prostějovem jsme ztráceli jediný zápas na druhé místo. Pokusíme se z té porážky sebrat, protože nás v sobotu čeká velmi dobrý soupeř a my musíme hrát lépe.
Pohledem hráčky: Angličtina není problémŠestadvacetiletá blokařka Sandra Onderková patří mezi volejbalistkami KP Brno ktěm zkušenějším. Hrát pod taktovkou amerického kouče je však ipro ni novinka. "Ale není to žádný problém. Navíc je ve volejbalovém slangu spousta příkazů stejných v češtině i angličtině," říká Onderková. Kouč se zkušenostmi z mnoha amerických mládežnických týmů iz evropských klubů ovšem přinesl do přípravy spoustu novinek. "To má každý trenér. Ale je samozřejmě pravda, že byl z Ameriky zvyklý na něco jiného, než jsme dělali tady. Přinesl jiný pohled na volejbal, který se nám teď snaží vštěpovat," pokračuje brněnská volejbalistka. González klade velký důraz na studování videonahrávek se zápasy ostatních týmů. To potvrzuje i Onderková. "Video máme hodně často. Učí nás všímat si nejen věcí, které se nás bezprostředně týkají, ale i všeho okolo. Takových detailů, které pak ale klidně rozhodují hru. Například jak se kdo pohybuje," uzavírá Onderková. |