Cyklisté tradičně do Valkenburgu vyrazí z Maastrichtu, hlavního města provincie Limburg. Prvních 100 kilometrů závodu je podobně jako na Flandrech nezajímavých a víceméně jednoduchých.
Těžká stoupání jsou vesměs naskládána až na posledních 150 kilometrech.
Třikrát se pojede i na slavný Cauberg – kopec, kde se nejslavnější z nizozemských klasik v posledních letech rozhodovala. Nebyl nejdelším ani nejprudším z kopců na trase. Přesto byl jejím symbolem.
„Cauberg je místo, které si přivlastnili nizozemští fanoušci. Stejně jako Alpe d ́Huez, jen s tím rozdílem, že Cauberg mají doma,“ řekl kdysi o ikonickém stoupání organizátor závodu Leo Van Vliet.
Poprvé se cíl na slavné stoupání posunul v roce 2003, v posledních čtyřech letech byl pak 1,8 kilometru za ním. Stále platilo – kdo byl mezi prvními nahoře, měl velkou šanci vyhrát.
Tomorrow #AmstelGoldRace Here it is the route of 2017 edition @Amstelgoldrace https://t.co/O8SHUB83en https://t.co/dX9JKSdl0w
Letos ale rozhodujícím stoupáním dne nebude. Proč?
Podle organizátorů i mnoha fanoušků se Amstel stal příliš předvídatelným. I proto se rozhodli pro změnu.
Na Cauberg cyklisté naposledy vyjedou osmnáct kilometrů před cílem, než se trasa razantně změní. Následovat bude vrchol Geulhemmerberg 14 kilometrů před cílem a po dalších devíti kilometrech závěrečný Bemelerberg. Pak už cyklisty čeká jen závěrečný sjezd do srdce Valkenburgu.
„Doufáme, že z toho bude otevřenější závod, ve kterém bude mít šanci prosadit se víc cyklistů,“ říká Van Vliet, se kterým souhlasí i Tom Southam, sportovní ředitel Cannondaleu: „Může z toho být agresivnější závod.“
Podle Romana Kreuzigera stejně půjde v závěru o to, jaký závod si vytvoří sami cyklisté. „Když jsem v roce 2013 Amstel vyhrál, také se čekalo, že rozhodne spurt, a já je překvapil. Jakmile se jede nová trasa, vždycky je to pro peloton neznámá a může dojít k překvapení,“ říká.
Tradičně to ale bude nervózní den plný úzkých uliček, všudypřítomných kruhových objezdů, vyvýšených přechodů pro chodce, ostrých zatáček, dopravních ostrůvků a nepřehledných křižovatek.
Čtyři Češi na startu
Nejrušnější poslední týden zažil ze všech čtyř Čechů na startu Roman Kreuziger.
Měla to v úterý být pohodová jarní vyjížďka s dcerkou Viktorkou. „Jenže z kopce se jí to moc rozjelo. Snažil jsem se jí zbrzdit, a jak se jí rozhodila řídítka, hodila mi je do předního kola, načež jsem letěl totální šipku,“ vyprávěl.
Do čtvrtka pak s týmem řešil, jestli kvůli stehům na lokti vůbec bude v neděli startovat. „V úterý po pádu jsem nebyl schopný ničeho. Ve středu jsem objel čtyři hodiny a nemohl se vůbec zvednout ze sedla,“ popisoval.
Ve čtvrtek se navíc podruhé stal otcem, když mu manželka Michaela porodila dceru Annu. Sám si pak objel kratší intenzivní trénink a ruka držela. Bylo rozhodnuto – do Nizozemska odletí v sobotu brzo ráno, aby ještě stihl týmový trénink na trati.
Po pádu na Strade Bianche, viróze na Tirrenu-Adriatiku a nepovedeném Baskicku, kdy se obětoval pro lídra Simona Yatese tak snad pro českého cyklistu přichází šťastnější část sezony.
Do Nizozemska navíc přiváží silný tým.
„Máme Gerranse a Impeyho, kteří jsou do spurtu poměrně rychlí. A kdyby se závod pojímal agresivněji a vytvořila by se v čele nějaká skupina, pak jsme tu já nebo Albasini, kdo by do ní mohl naskakovat. Záleží, jak na tom budu. Ta ruka není zatím úplně O. K., ale věřím, že do neděle bude, abych mohl naplno i ze sedle zabírat,“ říká český cyklista, který do závodu vyjede s číslem 41.
Druhým Čechem na startu v Maastrichtu bude Petr Vakoč. Čtyřiadvacetiletý mladík zatím neprožívá tak vydařenou sezonu jako v loňském roce, kdy ovládl dvě francouzské jednorázovky a poté i Brabantský šíp.
Na něm ale i letos předvedl úchvatnou stíhací jízdu, po které se ještě zapojil do souboje o vítězství. Nestačil jen na Sonnyho Colbrelliho, který byl ve finále přece jen čerstvější. „Ale dodalo mi to sebevědomí do dalších závodů v Ardenách,“ říká.
Právě tady by mu forma měla kulminovat.
V týmu by měl mít navíc o něco lepší postavení než v letech minulých. Quick-Step totiž v Ardenách bude postrádat Juliana Alaphilippa, druhého muže Lutychu z roku 2015. Ten ve třetí etapě Baskicka nepříjemně upadl, ze závodu odstoupil, ale do ardenského týdne se i tak nedal zdravotně dohromady. „Myslel jsem, že ta bolest ustoupí, ale nestalo se,“ litoval.
Přesto bude mít belgická stáj dva hlavní lídry – na jaře úžasného Philippa Gilberta (Amstel už třikrát vyhrál) bude doplňovat Dan Martin, za nimi pak na šanci bude číhat Petr Vakoč ...
Sonny Colbrelli se raduje z vítězství v závodu Brabantský šíp, Petr Vakoč (v modrém) skončil druhý.
... a také Zdeněk Štybar.
Jednatřicetiletý cyklista jel Amstel po své kostkové misi už před třemi lety. Tehdy ale závod kvůli křečím nedokončil.
Letos je ale Štybar po druhém místě z velodromu na nizozemskou klasiku natěšený. Přitom ještě v úterý byl podle svých slov po rozlučce s Tomem Boonenem úplně k. o.
„Ale síly mám a těším se. Nejsem kdovíjak vyšťavený a se současnou formou se Amstelu nemusím bát,“ těší se.
I jemu by nově postavený závěr závodu mohl vyhovovat.
Čtvrtým Čechem do party pak bude František Sisr z polské stáje CCC Sprandi Polkowice, která musela v průběhu týdne řešit velkou nepříjemnost. V noci ze čtvrtku na pátek jim totiž zloději z týmového kamionu v nizozemském Valkenburgu ukradli osmnáct kol a šest sad těch náhradních.
„Netušíme, jak zloději překonali bezpečností opatření,“ vykládal sportovní ředitel Piotr Wadecki.
Rozjela se operace – jak dostat tréninková kola z domovů jednotlivých cyklistů do Nizozemska. Naštěstí nakonec nebyla potřeba.
Easter miracle! The stolen bikes were found in an abandoned car! Thank you for your help in spreading the news. We beat the burglars! https://t.co/OtNpYIwtFA
O den později totiž místní policie našla kola ve slepé ulici vesnice Sibbe, nedaleko cíle nedělního závodu. „Velikonoční zázrak! Ukradená kola byla nalezena v opuštěném vozidle! Díky za to, že jste pomohli rozšířením této informace! Porazili jsme zloděje,“ psal tým na svém Twitteru.
I Sisr tak v neděli vyjede na svém závodním kole. V závodě má být k ruce lídrovi týmu – Macieji Paterskimu.
Číslem jedna je Matthews
Podobně skvělé jaro jako Philippe Gilbert zažívá i nestárnoucí Alejandro Valverde. Letos už ovládl etapové závody Ruta del Sol, Kolem Baskicka i Kolem Katalánska, připsal si i stou výhru kariéry.
Skoro se zdá, že je v šestatřiceti letech na vrcholu sil.
Kdo bude na startuBahrain: Gasparotto, Colbrelli, Visconti |
Navíc, ardenský týden mu tradičně sedí. Je králem na Zdi – jako jediný cyklista v historii vyhrál čtyřikrát Valonský šíp, třikrát zase triumfoval na Lutychu. Je až s podivem, že právě Amstel v jeho sbírce chybí.
Dojel tady už dvakrát druhý, jednou třetí i čtvrtý, ale výhra mu uniká.
„Přitom mám Ardeny tak rád. Letošní finiš Amstelu je pro mě ale horší než kdysi. Nebude to tak drsné a selektivní jako v minulých letech. Stále je to těžký závod, ale už ne tak náročný,“ myslí si.
Nahánět ho bude vítěz Amstelu z roku 2015 a letošní král prvního monumentu sezony – Michal Kwiatkowski, kterého budou podporovat i Sergio a Sebastian Henaovi.
Ve dvousethlavém poli bude i vítěz Pekla severu Greg van Avermaet. „Nejlépe jsem tady dojel pátý před dvěma lety. Ale od té doby se toho hodně změnilo, vyhrál jsem spoustu závodů, přijíždím sebevědomý,“ varuje.
Vítězství bude obhajovat Enrico Gasparotto, který bude spoléhat na kolegy Arashira, Viscontiho nebo Izagirra. Pokud by došlo na spurt větší skupiny, velké šance bude mít i vítěz Brabantského šípu Sonny Colbrelli.
Podle renomované kanceláře William Hill je ale největším favoritem někdo úplně jiný – Michael Matthews. Populární Bling před sezonou po pěti letech přestoupil z Oriky do Sunwebu a na Amstelu byl předloni třetí, loni pátý. Nyní mu ale nový profil závěrečných kilometrů hraje do karet.
Kdo se napije Amstelu z nejvyššího stupně?
