"Mrskat sebou ve vedrech v brankářské výstroji není žádná legrace."
S jakými ambicemi odjíždíte do Francie?
Začínáme s Američany, to je těžký oříšek. Ovšem máme silné mužstvo, i když mi připadá, že je hodně ofenzivně laděné. Ale pokud kluci dají góly a já něco chytím, mohli bychom dosáhnout na dobrý výsledek.
Závěrečný program hostí známá pařížská hala Bercy. Může to zvýšit vaši motivaci?
Určitě. Navíc pořadatelé slibují, že bude plná.
Na rozdíl od řady spoluhráčů jste toho v letošní extralize in-line hokeje moc neodchytal. Necítíte to jako handicap?
Vůbec. Každý rok jdu hrát až play-off. Rozdíl je pouze v tom, že v minulých sezonách jsme se dostali až do finále, teď jsme vypadli dřív. (Altrichter nastoupil v semifinále za Replay Praha, které nestačilo na pozdějšího vítěze Reflex Zlín - pozn. aut) Ale o víkendu jsme byl na soustředění v Písku, kde jsem si zachytal pořádně.
Je velký rozdíl mezi chytáním na ledě a na umělé ploše?
Ano. Na kolečkách se nesklouzneš. Jak jednou uděláš zákrok, tak už se tam musíš mrskat. Ale to mně jde (smích). I na ledě.
A ve vytížení?
V in-linu je daleko víc šancí, hraje se ve čtyřech. Je to fyzicky náročnější, ale dělám to i pro sebe, abych byl víc připravený na sezonu.
Nominaci jste málem odmítl kvůli zranění syna. Budete mu z Francie volat často?
Myslím, že denně. Přemýšlel jsem, že nikam nepojedu a zůstanu s ním, ale malý je relativně v pohodě. Rodina zatím bude na chatě, já za nimi dorazím hned po návratu z mistrovství.
Kde se budete hlásit po dovolené?
Pokud se něco nestane, tak ve Zlíně. Situace by se mohla změnit, kdyby v zámoří skončila výluka. Pak by se možná našel klub, který by za mě zaplatil odstupné.