Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kaňkovský přesedlal z dráhy na silnici a už myslí na šampionát v Kataru

Alois Kaňkovský | foto: www.dukla-cycling.cz

9 2014
Po devíti sezonách v pražské Dukle se rozhodl cyklista Alois Kaňkovský opustit dráhový tým a v jedenatřiceti letech se zaměřit na silnici. Mistr světa v omniu z roku 2007 se stal závodníkem českého kontinentálního týmu Bauknecht Author.

„Zatím je to na sezonu. Nabídek jsem měl víc, dvě byly ze zahraničí, ale v Bauknechtu jsme se domluvili na všem, co jsem potřeboval, takže zůstávám tady,“ prozradil okolnosti svého nového angažmá rodák z Bělkovic u Olomouce.

Co byste chtěl na silnici dokázat?
Chtěl bych, aby se mi dařilo minimálně jako v Dukle, kde jsem podle mého názoru odvedl spoustu dobrých výsledků. Doufám, že v tom budu pokračovat. Také je příští rok mistrovství světa v Kataru a je pro mě velká výzva se na něj nominovat, protože se pojede po rovině. Pět let jsem koketoval s přestupem a teď jsem se konečně rozhoupal. Jde mi o to, jen vyhrávat a bavit se tím. Mám na to i věk a chci se tím bavit.

Znáte už svůj závodní program na příští sezonu?
Zatím ne. S Duklou teď ještě jedu na měsíc do Číny, teprve potom budeme mít větší sezení, kde dojednáme program, jaký by mi seděl. Je to pro mě úplně nové prostředí, takže vše doladíme až v zimě, kdy budeme znát složení týmu. Doufám, že budu mít lepší nohy než doposud, a závody, kde jsem byl na bedně, se pokusím vyhrát.

Platí, že vaší doménou by měly být spíše rovinaté závody a cílové spurty?
Nejsem žádnej vrchař, ale myslím, že když budu na silnici jezdit víc, tak bych měl kratší kopce do dvou kilometrů v pohodě přejet. Už jsem vyhrál i pár zvlněných závodů. Pokud to nejsou nějaké hory nebo dlouhé a prudké kopce, nevadí mi.

Před dvěma lety jste si stěžoval na vleklé potíže se stehenními svaly. Už jsou pryč?
Ne, protože jsem ještě pořádně nevyřešil kolo. Na silnici mi to nevadí vůbec, ale dráhové kolo mám kvůli předpisům krátké, protože Author dlouhá nedělá. Musel jsem si na to zvyknout.

Vrátíte se někdy na velodromy?
Dráhu mám stále rád a není důvodem mého odchodu z dráhového týmu. Vyčerpávalo mě, že jsem jezdil celý rok v kuse. Silniční sezona mě strašně bavila, člověk musí nabrat kilometry, a pak přišla celá zima na dráze. S tím souvisí soustředění a cestování po světových pohárech, takže člověk musí být připravený celý rok v kuse. Toho už jsem měl plné zuby, a právě proto přestupuju do silničního týmu, kde bych si mohl v zimě trochu orazit, nabrat jiné myšlenky a být do sezony čerstvý. Během roku je spousta hezkých dráhových závodů, které bych i dál chtěl určitě jet. Na dráhu jsem nezanevřel, to jistě ne.

S vedením týmu jste tedy domluvení, že budete na dráze startovat v barvách Bauknecht Author?
Ano, vyšli mi vstříc. Udělal jsem na dráze spoustu pěkných výsledků a myslím, že dráha je dobrá i pro závodění na silnici. Člověk točí nohama a dá mu jiný šmrnc do špurtů. Určitě bych chtěl absolvovat 500+1 kolo, prostějovského Otmara Malečka a v zimě šestidenní. Z toho bych nechtěl vypadnout.

Na co budete nejvíce vzpomínat za roky v Dukle?
Především na neskutečnou partu. V Dukle jsem za devět let zažil opravdu hodně a nebylo to jen o cyklistice, ale o super partě. I proto jsem tam taky byl tak dlouho. Měl jsem během těch let pár nabídek, ale vždycky jsem zůstal, protože mě to tam pořád neskutečně bavilo.

A co titul mistra světa v omniu v roce 2007?
Už je to strašně dlouho a nebere se to tak, nikdy jsem to nepropagoval. Samozřejmě titul mistra světa mi otevřel bránu do větší dráhové cyklistiky. Mohl jsem jezdit po větších závodech, a to mě také drželo v Dukle. Na šestidenních v zimě se daly vydělat krásné peníze. Fakt, že člověk patří mezi těch pár nejlepších lidí, byl příjemný.

A teď je z vás řadový silničář. Ukážete se v rodném kraji na Czech Cycling Tour, která je pro Bauknecht Author tradičně jedním z cílů sezony?
To je otázka, protože jde o jeden z nejtěžších závodů v České republice. Bauknecht je tu doma, ale záleží, jestli se vlezu do nominace, protože je to vyloženě přes kopce. První etapa by se dala vyhrát, ale ty další tři vymetou úplně všechny kopce v kraji. To není úplně cyklistika pro mě.

Zmiňoval jste, že vás ještě s Duklou čeká měsíc závodění v Číně. Jaký budete mít program?
První je Tour of Hainan na devět dní, kde pojede i šest ProTour týmů, potom dva dny přesun a dalších devět dnů je Tour of Kaihu Lake, kde jsem byl loni druhý. Pak následuje jednorázovka a po ní ještě třídenní Tour of Fuzhou. Bude to zajímavý měsíc v Číně. Už se moc těším.

Loni jste si z Číny přivezl etapové výhry i celková vítězství na Tour of China II či jednorázovém Tour of Nanjing. Sedí vám tamní závody?
Skvěle se na to vzpomíná. Vyhrál jsem hodně etap a mám tam spoustu známých i neskutečných výsledků. Hodně se tam jezdí po dálnicích, po městských okruzích a je to úplně jiný. Vyhrál jsem etapu na 207 kilometrů, která se jela jen po dálnici, jako bychom jeli z Brna do Prahy po D1. Pořád jen táhlé kopce, bylo to sice trochu na hlavu, ale super. Čína I, kde jsem vyhrál jednu etapu a v další jsem dojel druhý, byla naopak v horách, hodně těžké kopce a nádherná příroda. Euforie, krásně uspořádané závody.

Jak se Dukla dostala na závody v tak exotické zemi?
Náš sportovní ředitel dostal pozvání na jednorázové podniky, tak jsme je vyzkoušeli. Přece jen je to dvanáct hodin letu, což není nic hrozného, protože když jedete autem do Itálie, vyjde to nastejno. Nejdřív tam jeli mladí, dopadli docela slušně, a pak jsme tam jeli my a vyhrávali jsme co se dalo, protože Čína pro nás byla ušitá. Buď končí špurtem, nebo je to rovina, když už byl na trase kopec, tak se dal přejet.







Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze