Pro vyhlášeného spurtera, který si tentokrát pro prvenství dojel ve společnosti svého klubového kolegy Tomáše Bucháčka, to bylo už čtvrté letošní prvenství v celém závodě či v některé etapě.
Jako tým se prosazujete doma i v zahraničí, takže jste zatím se sezonou spokojeni?
Vyhráváme, takže ano. Máme teď suprový tým, vedle nás starších tam máme i několik mladých, kteří prokazují velkou kvalitu. Hlavně doma dokážeme mít závod pod kontrolou.
Teď jste to jasně ukázali, když jste v Popelíně obsadili první tři místa a další tři závodníci se vešli do desítky. Jaký to byl závod?
Pro mě velmi dobrý. Seděla mi trať, nebyla to vyloženě rovina, ale kopce nebyly velké, tohle mi vyhovuje. Navíc poté, co jsem minulý týden měl volno, když se jely dva kopcovité závody v Polsku a v Náchodě a já jsem dobře potrénoval, jsem se cítil opravdu dobře.
V úvodu jel dlouho sám váš oddílový kolega Bartosz Warchol, měl až šestiminutový náskok. O jeho dojetí se možná překvapivě nejvíc postaral váš tým. Proč?
Warchol jako Polák v Českém poháru neboduje. Když ujel, tak v pelotonu všichni vyčkávali, co se bude dít a co s tím my uděláme. Nikdo nechtěl jet a bylo z toho velké zoufalství, tak jsme za to vzali a rozjeli to. My na závody nejezdíme trénovat, abychom tady kroužili třicítkou.
Zrychlilo se výrazně, jeden či dva okruhy se jelo průměrem přes 50 kilometrů za hodinu. Jakou jste měli taktiku na závěr?
Udrželi se tam s námi někteří kvalitní borci, takže jsme to chtěli roztrhat. Nakonec ten hlavní atak jsme nechali až na poslední kopec, nejdřív za to vzal Bucháček, já si ho pak dojel. Já letos Český pohár ještě nevyhrál, tady to však dopadlo. A Tomáš se stejně dostal do čela celkového bodování Českého poháru.
Sezona je v plném proudu, už za měsíc vás čeká domácí šampionát, tradičně jeden z vrcholů. Jak se na něj letos cítíte?
Já osobně moc ne. Sice se jede v Kyjově, což mám pět kilometrů od domova, ale letos to pro mě moc nebude, kvůli olympiádě se pojede na těžké, kopcovité trati. Když to mám doma, přemýšlel jsem i o časovce, ale to je podobné. Takže letos moc velké ambice nemám.
Velkou výzvou by pro vás letos mohlo být říjnové mistrovství světa, které se jede v Kataru...
Tak to už je něco trochu jiného, protože tam se pojede po rovině a to by mi mohlo vyhovovat.
Nominovat se na šampionát je prý jednou z výzev pro tuto sezonu, přijímáte ji?
Určitě, sezonu k tomu směřuju. Chtěl bych tam jet a zkusit slušný výsledek. Výkonnost na to zatím je, vyjel jsem si i body do žebříčku UCI, což je také potřeba, tak věřím, že to vyjde.
