Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Minus 15? To nestojí za řeč. Tichý Fin Madsen si české zimy nevšiml

Alexander Madsen z USK Praha smečuje v utkání s Brnem. | foto: Archiv USK Praha

6 2017
Že nedávno skončila ve střední Evropě zima, toho si Alexander Madsen pořádně ani nemusel všimnout. Pro něj to totiž v Praze žádná zima ani nebyla. Ne pro Fina, který je z rodné země zocelený úplně jinými pořádky.

„Minus patnáct stupňů, na které se tu teplota snížila jeden týden v lednu, jsem si užíval. V Praze nebylo moc chladno, nepadalo ani moc sněhu, a to beru za dobrou zimu,“ zaskočí Čechy svým náhledem Madsen, letošní severská akvizice basketbalového USK Praha.

„Pro mě to začíná být přes čáru, až když mrazy klesnou na minus 20 nebo 25, případně na minus 30. To už musíte přidat další vrstvu oblečení, teplejší čepice i rukavice,“ podotýká.

Z Finska je zkrátka zvyklý na jiné poměry, a to se hodně týká i denního světa v zimních měsících. „Tohle byl v Praze velký rozdíl. U nás bývá zima opravdu temná, hlavně noci a rána. A ani během dne nevidíme žádné slunce, které já mám opravdu rád. Tedy kromě chvil, kdy si chci přes den pospat.“

Reprezentant země s tisíci jezery měl ještě relativní kliku, protože svůj život trávil na úplném jihu Finska. Tam v zimě bývá nějakých šest sedm hodin světla. „Ovšem na severu se denního světla nedočkají vůbec. Lidi odtud tak každoročně dávají na sociální sítě posty, kde je nejdřív záběr Helsinek, které leží úplně na jihu, a kde se rozednívá třeba v deset a stmívá ve čtyři odpoledne. A pak je tam fotka z nějakého města na severu, pod kterou je - když to trochu přeženu - popisek: „Slunce zapadlo osmého listopadu. Příště vyjde druhého února.“ Tohle mě vždycky pobaví.“

Alexander ovšem uznává, že jinak toho na dlouhé zimní temnotě moc zábavného není. Naopak. „Toho, co takový jev znamená, si nejvíc všimnete, když skončí, a konečně vyjde slunce. Pak se cítíte mnohem líp, protože se oteplí a konečně je světlo. A lidi se začnou i usmívat,“ podotýká 208 centimetrů vysoký pivotman.

Fotogalerie

Místní se prý před depresí ze tmy snaží chránit vitamíny a lecčím dalším. „Ale pořád „to“ tam je. Já tuhle zimu zažil světla mnohem víc a nijak jsem tyhle stavy nepociťoval,“ těší dlouhána, který toho - věren národní povaze - jinak mnoho nenamluví. O to víc však nechává promlouvat své výkony.

A nejde ani tak o 11,4 bodu nebo 5,8 doskoku na utkání jako spíš o divácky nejatraktivnější kousky - tedy o smeče a také bloky, udělované vysoko nad košem jeho dlouhatánskými chapadly.

Obojího mu poslední dobou přibývá čím dál víc a po odchodu Stana Simpsona (z Brna) a jeho jmenovce Diamona Simpsona (z Nymburka), tedy dvou dosavadních lídrů Kooperativa faktoru, se rázem stal spolu se svitavským Hunterem Mickelsonem děleným vládcem této statistiky, zachycující divácky vděčné herní prvky.

Největším paradoxem však je, že sám o této statistice vůbec nic netušil. Natož pak o prémii 50 tisíc korun pro celkového vítěze. V únoru měl přitom dokonce nejlepší průměr z celé ligy, rovných 10 faktorových bodů. Jeho aktuální průměr pak je 5,8.

„Zní to pěkně. Popravdě jsem ale o Faktoru nic nevěděl a teď jsem hodně překvapený. Je fajn takhle najednou zjistit, že jsem ve vedení a ještě větší překvapení je, že můžu vyhrát takovou částku,“ neskrývá svůj údiv Madsen, který se s podobnou statistikou setkal vůbec poprvé.

Protože smeče i bloky považuje za přirozenou součást své hry, věří, že průměr kolem šesti bodů dokáže udržet až do konce nadstavby. „Snad o tom teď nebudu moc přemýšlet, když vím, co to přináší navíc, a budu hrát dál, jako bych o tom nevěděl,“ dívá se směrem k sedmi zbývajícím zápasům nadstavbové skupiny A1, kde jej čekají těžší soupeři než oba jeho hlavní konkurenty Mickelsona a jindřichohradeckého Ryana Cantyho. Ti působí ve skupině A2.

To, že mu poslední dobou efektních kousků přibývá, přičítá Madsen celkově výrazně lepší hře USK. „Zvýšilo se nám sebevědomí a přináší to i tyhle parádní akce. Hraje se nám už mnohem snadněji, což k tomuhle pomáhá,“ pochvaluje si Fin, který má ve smlouvě průkopnickou klauzuli o možnosti odchodu do NBA.

„Nevím, o kolik jsem se v české lize svému snu přiblížil, ale snažím se každý den zlepšovat a už poslední měsíce této sezony hodně napoví,“ podotkne 22letý forward.

Ondřej Peterka (vlevo) v dresu Hradce Králové obchází Alexandera Madsena z USK...

Ondřej Peterka (vlevo) v dresu Hradce Králové obchází Alexandera Madsena z USK Praha.

Jako pravý Fin ani v Praze nepustil k vodě svou velkou lásku - saunu. „Doma jsem si na ni hodně zvykl, je to fakt dobrá věc. Ve Finsku jsme do ní chodili po každém tréninku. Byla navíc i v místě, kde jsem bydlel, takže jsem ji mohl využít kdykoli - klidně brzy ráno nebo pozdě v noci, takže minimálně jednou denně jsem v sauně byl. V Praze chodím několikrát týdně, a i když to tu vypadá trochu jinak, pořád je to sauna,“ usměje se.

A pak je tu jedna věc, za které dává Česku podtrženou jedničku. Ne, není to jídlo, protože knedlíky a podobné zdejší speciality mu právě nejedou. Zato s pivem, to už je jiná písnička. „Jsem velkým příznivcem vašeho piva, protože je fakt dobré,“ neříká rozhodně jako první zahraniční hráč v Kooperativa NBL.

Možná by to při lákání posil mohly ligové kluby zahrnout do svého „zvacího marketingu“...

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze