Začátek na motokárách
Zanardi se narodil 23. října 1966 v Boloni. Jeho vstup do motorismu provázela rodinná tragédi. V době, kdy už téměř dosáhl věku pro řidičský průkaz na motocykl, jeho tehdy patnáctiletá sestra Cristina zahynula při dopravní nehodě. Alexovi rodiče proto měli strach z toho, aby se jejich syn pohyboval po běžných cestách a umožnili mu závodění na uzavřených motokárových tratích.
Spolu s kamarády z městečka Catelmaggiore založil tým "Tem Sfighé" (Tým smolařů) a postupně se stal známou veličinou evropského kartingu. Při jednom závodě evropského šampionátu motokár byl Zanardi suverénně v čele, když se srazil s krajanem Corsinim. V té chvíli vedl o 28 vteřin a mohl se v klidu vrátit na trať, jenže v tom mu zabránil rozezlený Corsiniho otec. Vítězství tak spadlo do klína tehdy neznámému Michaelu Schumacherovi.
Debut v F1
V letech 1998 – 1991 si Alessandro prošel cestou z Formule 3 až do Formule 3000, kde skončil druhý. V té době, ale Jordanu přetáhl bohatší Benetton talentovaného Michaela Schumachera. Eddie Jordan se už na začátku sezony 1991 vsadil s bookmakery, že získá více než deset bodů a ty jeho jezdci nasbírali již v první polovině sezony, mohl si šéf stáje dovolit na Schumacherovu pozici místo "bohatého jezdce" jezdce "rychlého".
Zanardiho Jordan naháněl při závodě F 3000 v Le Mans, kde ho dokonce nechal vyhlásit tamním místním rozhlasem, protože Ital nebyl nikde k nalezení. V debutu v Barceloně skončil Zanardi i přes to, že měl na seznámení s vozem jen volný trénink, na výborném devátém místě.
Minardi, Benetton, Lotus
Italovo místo příští rok převzal Brazilec Gugelmin, který sebou přinesl velkého sponzora. Zanardimu tedy nezbývalo nic jiného než čekat. Podepsal sice kontrakt s Kenem Tyrrellem, ale ten si místo něho vybral raději krajana Andreu de Cesarise. V roce 1992 se tak nakonec Zanardi svezl pouze třikrát s Minardi, když jinak dělal testovacího jezdce u Benettonu.
Další dva roky strávil Zanardi za volantem upadajícího Lotusu. Při pátečním tréninku na Velkou cenu Belgie 1993 mu prasklo zavěšení kola a v rychlosti 270 km/h trefil nejprve levé svodidlo, aby se jeho vůz od něj odrazil a přistál na opačné části trati. Ital si pochroumal nohy a sezona 1993 pro něj skončila. Další rok začínal opět jako testovací jezdec, posledních 10 velkých cen nahradil zraněného Španěla Pedra Lamyho.
Vzhůru do zámoří
V roce 1995 si Zanardi téměř nezajezdil, pouze se dvakrát zúčastnil britského šampionátu sportovních prototypů v třídě GT2. Na Silverstone dokázal ve své třídě zvítězit. Protože se však v Evropě nerýsovalo žádné reálné angažmá, vydal se v roce 1996 Alessandro Zanardi do Ameriky. A byl to šťastný rok.
Od zástupců Reynardu, za který jezdil už v F3000 dostal šanci na oválu v Homesteadu vyzkoušet monopost tehdejší PPG Indycar World Series (dnešní CART). Nebyl sám, kde se o místo ucházel, ale protože byl ze všech adeptů nerychlejší, sáhl šéf stáje Chip Ganassi právě po něj.
Ve své první americké sezoně Zanardi dokázal, že důvěru dostal oprávněně. Až do poslední závodu šampionátu bojoval o celkové vítězství. V posledních osmi závodech startoval vždy z první řady startovního roštu. Pětkrát vyhrál trénink a připsal si tři vítězství, dvě druhá a tři třetí místa. Nakonec byl Zanardi třetí a získal titul Nováček roku.
Král Ameriky
Roky 1997 a 1998 jsou vrcholem Zanardiho kariéry. V roce 1997 celkem pětkrát vyhrál a do srdcí fanoušků se zapsal několika nádhernými předjížděcími manévry. Asi nejpamátnějším okamžikem byl závod v Clevelandu, kde dostal jezdec dvakrát penalizaci stop and go. Propadl se až na 22. místo, ale nakonec se dokázal probít celým jezdeckým polem a velkou cenu vyhrát.
Třetí sezona u Ganassiho nezačala příliš dobře. Alexovi se v prvních dvou závodech nedařilo a třetí, který se jel v ulicích Long Beach, začal katastroficky. Při kolizi v první zatáčce zůstal Zanardi zablokován mezi ostatními jezdci a propadl se až na 18. místo. Skvělou zastávkovou strategií a vůli se však dokázal probojovat do čela závodu, když jako posledního překonal výborným manévrem v zatáčce Bryana Hertu.
Tento triumf odstartoval další excelentní hon za titulem, když Alessandro dokázal zvítězit ještě šestkrát. Paradoxní je, že titul zámořského šampionát Ital obhájil aniž by v sezoně jedinkrát vyhrál trénink.
Formule 1 podruhé
Po výborných výkonech v zámoří se Zanardi rozhodl v roce 1999 k návratu do F1, kde dostal možnost pilotovat jeden ze špičkových vozů, Williams. Stáj od něho očekávala hodně, a tak se Ital velmi brzy ocitl pod silným psychickým tlakem.
Přechod ze zámořských tratí nebyl tak snadný a Zanardi se musel učit nový jezdecký styl. Moc mu nepřidaly ani časté poruchy motoru, zvlášť, když technická pomoc od týmu byla tragická. Inženýr mající na starosti jeho vůz byl totiž velmi nezkušený. To pocítil Alessandro ve Spa, kde musel nastoupit do náhradního vozu, který byl nastaven pro jeho stájového kolegu Ralfa Schumachera.
Jakoby se ocitl ve zcela jiném voze, dokázal Zanardi v Belgie bojovat se špičkovými týmy a držel se pouhých několik desetinek vteřiny za mladším Schumacherem. Technická chyba mechaniků při doplňování paliva, kdy se musel závodník znovu vrátit do boxů a ztratil tak na bodované pozice šance.
Jeho styl vypilovaný závody CART se plně ukázal v Monze, kde jezdil jednu chvíli na třetí příčce. Další z nesčetné řady poruch jeho Williamsu mu však i zde zabránila uspět.
Paběrkování
Na konci sezony nakonec Williams se Zanardim neprodloužil kontrakt. Alesandro se rozhodl sezonu 2000 vynechat a věnovat se své rodině. I přes to pozorně sledoval dění v motoristickém sportu, ale jak sám později přiznal, sám potřeboval získat novou motivaci. V červnu však neodolal pozvání Mo Nunna, jeho bývalého šéfinženýra u Chipa Ganassiho, který chystal svoji vlastní stáj CART.
Nunn nabídl Alexovi testy vozu v Sebringu. V tu samo dobu si zlomil ruku Nunnův jezdec Tony Kanaan, ale i přes řadu spekulací, Zanardi jeho místo nezaujal. Alex si v té době ale vyzkoušel jiný motoristický sport, dojel 23. v Rally Monza.
K plnému závodění, se dvojnásobný šampion CART vrátil až letos a opět proháněl vozy v sérii CART, samozřejmě pod hlavičkou stáje Mo Nunna. Návrat to však nebyl impozantní, vůz trápila řada technických problémů, nejlépe dojel Zanardi sedmý v japonském Motegi a celkovém pořadí se pohyboval až na rozhraní druhé a třetí desítky. Naději na zlepšení mu v sobotu vzala kolize s Kanaďanem Alexem Taglianim.
Alessandro "Alex" Zanardi
Narozen: 23. října 1966
Místo narození: Boloňa, Itálie.
Bydliště: Monte Carlo, Monako
Národnost: Ital
Výška/váha: 177cm/70 kg.
Rodinný stav: Ženatý, manželka Daniela, syn Niccolo (3 roky)
Největší úspěchy kariéry:
1980-87 trojnásobní mistr Itálie a mistr Evropy v motokárách
1991 – druhý v mistrovství Evropy F3000
1991 – debut v F1 (Jordan)
1996 – třetí v PPG Indycar World Series, držitel titulu Nováček roku
1997 – vítěz PPG CART World Series
1998 – vítěz FedEx CART Championship Series
1999 – jediná kompletní sezona v F1, 16 závodů (Williams)
 Havárije italského pilota Zanardiho vypadala skutečně hrůzostrašně. |
