Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Al Jaz byl senzačně druhý. Nezbyla v něm kapička síly, řekl žokej

FINIŠ. Orphee des Blins (vpravo) a Al Jaz bojují o vítězství ve Velké pardubické. | foto: ČTK

13 2014
Největší překvapení letošní Velké pardubické se jmenuje Al Jaz. Osmiletého ryzáka valacha ze stáje Quartis-Zámecký Vrch, jejž připravuje v Polánce v Železných horách trenér Jan Blecha, dovedl k senzačnímu druhému místu žokej Josef Sovka. A nejen to - kůň málem narušil nadvládu klisny Orphee des Blins v jednom z nejslavnějších překážkových dostihů v kontinentální Evropě.

„Jsem šťastný, ale je tam i troška zklamání, že se nepovedlo vyhrát, když už jsem byl tak blízko. Každopádně můj kůň podal fantastický výkon, všichni ve stáji jsme nadšení,“ líčil Sovka po závodě.

Když jste přibíhali k první kryté tribuně, zdálo se, že Al Jaz strká hlavu dopředu před Orphee.
Už jsem jí byl za sedlem, vypadalo to, že ta kobyla trochu tuhne, že už tak nepůjde. A můj kůň se snažil. Ale jak jsme se jí dostali hlava-hlava, tak znovu zabrala. Asi vyhrál ten lepší.

Myslíte, že Orphee zbylo o chlup víc sil? Vydal se Al Jaz v cílové rovince na dřeň?
Vydal, byl fakt unavený, nezůstala ani kapička síly. Až se na ten dostih v pondělí nebo v úterý podívám v televizi, možná si řeknu, že se támhle nebo onde dalo něco ušetřit. Je to nicméně i tak super výkon.

Al Jaz nebyl zmiňovaný mezi největšími favority. Ale trenér Blecha ho na vrchol sezony evidentně parádně nachystal.
Byl připravený skvěle. Ale už loni ukazoval, že není žádné ořezávátko. Dvakrát vyhrál, pak mohl ještě jednou, ale v tom dostihu se mnou malinko „vypekl“. Letos to takové nebylo, ale to bylo dané tím, že jsme ho směřovali cíleně do Velké pardubické. Chtěli jsme dva, maximálně tři starty, tak, aby se pošetřil.

Jaký je Al Jaz kůň?
Na to, že běhá takhle dlouhé dostihy, má poměrně velký rychlostní potenciál. Proto jsem se snažil, když jsem vbíhal na trávu, abych nebyl daleko za Orphee. Protože vím, že tisíc metrů dokáže seběhnout.

Popsal byste dostih vašima očima?
Vyvíjel se docela dobře. Viděl jsem, jak kluci padali na Taxisu, tam jsem se naštěstí o fous vyhnul Nikasovi (s Dušanem Andrésem). Pak jsem zahlédl někoho na Irské (lavici)... Ale ty pády mě vždycky nějak minuly. Když jsem byl potom čtvrtý, pátý, tušil jsem, že to je nadějné. Říkal jsem si: být na dostřel kobylce a uvidíme, co tam zůstane.

Odskakoval vám na všech překážkách dobře?
Ano, občas však udělal drobnou chybku, že mi tam nechal zadek a hodně se bouchl, nevím proč. Ale dopřál jsem mu vždycky cvalový čas, aby se z toho vzpamatoval a on znovu zapnul. Člověk říká, aby došel ve zdraví, ale tajně doufá...

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze