Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dvojité salto - hranice před MS padla. Mám na finále, věří si Holub

Robin Holub začínal na různých bednách a zábradlích, která si postavil za domem, a učil se rotace. „Sousedi se mi smáli a byli hotoví z toho, že mám na nohou lyže, ačkoli je léto,“ vzpomíná čtyřiadvacetiletý freeskier z Chodova. Dnes je českým reprezentantem. | foto:  archiv Robina Holuba

20 2015
V úterý kvalifikace a pokud se zadaří, pak i středeční finále disciplíny slopestyle. Na mistrovství světa v akrobatickém lyžování a snowboardingu se dostane konečně také na lyžaře - freestylisty, mezi nimi na Robina Holuba, několikanásobného vicemistra republiky z Chodova u Karlových Varů, kterému loni utekla olympijská nominace do Soči o jediné místo.

V rakouském Kreischbergu si to teď chce čtyřiadvacetiletý lyžař vynahradit a podle všeho by rok 2015 mohl být konečně rokem Robina Holuba. „Hlavní je, že jsem momentálně úplně zdravý,“ pochvaluje si.

Aby ne, právě kvůli tomu měl v minulých letech problémy a třeba naposledy kvůli kolenu vynechal téměř celý rok. Pak ale na mistrovství světa dojel dvaadvacátý a po očku už sledoval olympiádu v Soči, kam směřoval celý svůj čtyřletý tréninkový cyklus a kam měl tak skvěle nakopnutou kvalifikaci.

Robin Holub na MS

Čtyřiadvacetiletý lyžař z Chodova se specializuje na disciplínu slopestyle a v ní se představí také na mistrovství světa akrobatů v Kreischbergu jako nejžhavější z trojice českých reprezentantů. Kvalifikace startuje v úterý v 11:45 hodin, finále je na programu ve středu od 14.00 hodin.

Nominace mu nakonec utekla o jediné místo, jak ale sám říká: „To už je pryč, nemá cenu se ohlížet.“ Ví, že před letošním světovým šampionátem v Kreischbergu byla jeho pozice ve světové špičce ještě mocnější. „Za celou svoji kariéru jsem teď vůbec nejvíc nabitý,“ říká o zásobě vycizelovaných triků, po kterých může ve svých jízdách dle libosti sáhnout.

Na čtrnáctidenní přípravě v italském Livignu navíc konečně prolomil doublovou hranici: „Doufám, že to teď předvedu i na závodech. S těmihle triky mám na postup do finále,“ říká před dnešní kvalifikací.

Dvojitá salta v různých variacích má do své jízdy připravená hned tři a pokud se vyvaruje chyb na zábradlí či skoku, může tenhle kluk z paneláku v Chodově pomýšlet na opravdu dobrý výsledek. „Posunul bych se znovu o kus dál,“ zasní se.

Kam až by to mohlo být, to si ostatně potvrdil hned začátkem sezony v Les Diablerets, kde letos odstartovala Swiss Freeski Tour a v české trojici Šimon Bartík, Mário Skála a Robin Holub zajel poslední ze jmenovaných čtvrtým místem v relativně nedávno vytvořené reprezentaci s označením „New Style“ nejlepší výsledek. Neztratili se však ani další dva, Bartík byl osmý, Skála šestý. „Byly tam ale menší skoky a konkurence tam samozřejmě nebyla taková jako na mistrovství světa,“ dodává Holub.

Jak olympijský sen nazul do lyží kluka z paneláku

Díl první: píše se léto roku 2011, po sněhu v Krušných horách ani památky, ale pro freeskiera Robina Holuba jakoby to neplatilo: na plácku za domem metá z pařezu salta. Před nedávnem se totiž dozvěděl, že akrobatické lyžování je novým přírůstkem v rodině olympijských disciplín. V té době jedenadvacetiletý talent českého slopestyle se rozhodl, že olympiáda pro něj nebude už jen snem.

Díl druhý: polovina ledna 2014, zima bez sněhu a ta olympijská stále beze jména Robin Holub. Čeká se a čeká... Klíčové jsou kvóty pro jednotlivá lyžařská odvětví od mezinárodní federace FIS, a ty se stále ještě mění, vysvětluje lyžařský svaz, proč svou nominaci do Soči stále neuzavřel. Na olympiádu nakonec vyšle z Karlovarského kraje tři běžkaře: Petru Novákovou, Lukáše Bauera a Petra Nováka.

On si musí znovu počkat. „Už je to ale za mnou,“ říká. Za sebou má léta dřiny. A změnil se. Ne, že by s ním už nebyla legrace, tou je vyhlášený snad ještě víc než v začátcích olympijského snění. Mezitím se ale probil do světových pohárů, s kamarády založil reprezentaci, která si začala říkat New Style a společně načali kolotoč také kolem letních závodů, kam o prázdninách beztak mizeli za přípravou na sněhu. A pokud zůstali v Česku, jezdilo se za Alešem Valentou do jeho Acrobat Parku ve Štítech nebo do nedalekého Mostu, kde si akrobaté z Krušných hor postavili také svůj tréninkový areál.

Jaký byl plán na začátku? „Nasbírat na různých pohárech co nejvíc FIS bodů. Těmi se mohu nominovat na olympiádu. Pokud zajedu dobře, to znamená tak do 16. místa, dostanu od svazu peníze a své závodění bych mohl pořádně rozjet.“ Úspěšná sezona, to pro freeskiera znamená nashromáždit alespoň 200 tisíc korun a to nejen pro mladého kluka bez větších sponzorů nejsou zrovna malé peníze. „Teď už ale funguje všechno jak má,“ říká. „Stačí už jen hezký den, sluníčko, bezvětří... nepřemýšlet a poslat to tam!“                                                        (pmk, ple)







Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze