A kolem idylicky plachtí ptáci i bezmotorová letadla a šťastnější závodníci na barevných křídlech.
I to je Space Adrenalin Cup, závod extrémních štafet, česká obdoba Dolomitenmanna. Spojení běhu do vrchu, paraglidingu, cyklistického výšlapu a sešupu z Lysé hory plus jízdy na kajaku na dravé vodě.
"Už na fotbalovém hřišti, když přilétají padáčkáři a bojují, je to zážitek. Člověku se zvedne tep a vystartuje," říká Pavel Padrnos, osminásobný účastník Tour de France.
Občas se však šňůrky a padák zamotají do kola. Anebo zradí vítr. "Ještě letím," křičí jeden z nešťastných paraglidistů, který musí dobíhat s padákem v ruce. Vítr okolo Lysé hory nemá slitování.
"Když člověk letí špatnou stopou a ve špatný čas, nedoletí," líčí paraglidista Tomáš Ledník.
Letos je počasí milosrdné, část pilotů odstartuje. Přesto někteří běžci na vrcholu Lysé hory předávají štafety marně.
"První půlku jsem běžel zuby nehty. Byl jsem moc najedený," řekne Robert Krupička, vítěz za hodinu a 12 minut. "Dolomiťák je trochu těžší, ale tahle trať se mu blíží."
Před závodem posnídá jen rohlík a sušenky, ale večer předem se musí pořádně najíst. "Malé obžerství," dodává další běžec Roman Skalský.
Jeho objednávka k páteční večeři vypadá následovně: pití, polévka, jídlo s rýží a dvěma porcemi brambor, zákusek, zmrzlina, malé pivo. "Ale nechal jsem to na kopci." Má síly, dobíhá mezi prvními.
Závod však píše i jiné příběhy. Tomáš Slavata a David Waraus zastavují a zachraňují život kolabujícího kolegy.
Snowboardista Michal Novotný zase závodí na kajaku ve jménu Fondu sportovců, jenž pomáhá dětem z dětských domovů.
Po předávce musí přeplavat řeku, na kajaku sjede z dřevěné rampy do řeky sycené proudem vypouštěným z přehrady.
Poslední protivodná branka, to je boj. A pak ještě popadnout kajak a doběhnout asi 300 metrů do cíle.
"Peklo," popisuje Hana Mondeková, první žena v cíli. "Při běhu už jsem měla zavřené oči. Vážně." Adrenalin je však žene dál.
