Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

A zase problémy. Snad to defekt na dálnici změnil, věří Abraham

Modré barvy vyměnil Karel Abraham za červeno-černou, v superbicích jezdí za tým Milwaukee BMW. | foto: Mara Paulíček, mpafoto

28 2016
Donington (Od našeho zpravodaje) - Změnil tým, motorku i celý seriál. Ale problémy se na šestadvacetiletého závodníka Karla Abrahama lepí dál. Smůlu chce brněnský rodák zlomit v prosluněném Doningtonu, který o víkendu hostí šampionát superbiků.

Na stylově střižený anglický trávník v okolí závodiště dopadají sluneční paprsky, jemný vítr v britském Doningtonu příjemně chladí. A Karel Abraham doufá, že mu o víkendu přivane výsledkovou vzpruhu. V premiérové sezoně v mistrovství světa superbiků se spíš trápí.

„Zatím je to tragédie,“ přiznává 26letý brněnský jezdec. „Máme na to jezdit výrazně líp, ale kvůli množství technických problémů se nám to nedaří,“ štve Abrahama, jenž závodí za tým Milwaukee BMW.

A jako by věčné lapálie, které ho provázely už v MotoGP, přesahovaly i závodní okruhy.

Při cestě z londýnského letiště do Donington Parku, která za pohodového provozu trvá necelé dvě hodinky, s vypůjčeným autem píchl. „Je to taková hloupost, ale když mi řachla pneumatika, říkal jsem si, že je to prů...“ povídá Abraham.

Že by byl defekt na dálnici špatné znamení? Kdepak! „Věřím tomu, že počet technických závad, které můžu za víkend mít, se tím srovnal a už žádné další nebudou,“ doufá český pilot před sobotním a nedělním závodem.

Nepřemýšlel jste, že zavedete nějaké rituály, abyste se problémů zbavil?
Nic takového jsem nezkoušel a popravdě se od toho držím co nejdál. Něco udělám dvakrát třikrát a bude z toho dobrý výsledek. Může se ale stát, že počtvrté to neudělám. Když výsledek bude špatný, dokážu do toho spadnout. Nechci skončit tak, abych si dával záležet, co dělám před závodem.

Karel Abraham v roce 2015

Karel Abraham v roce 2015

Vypadalo to, že v Anglii by mohlo být lépe. V pátečních trénincích jste obsadil deváté a třinácté místo.
Vidím to relativně dobře, rozhodně o hodně líp než v minulých závodech. Od začátku sezony jsme měli strašnou smůlu, nebo nevím, jak bych to nazval... Motorka prostě nefungovala. Dvakrát jsem nedojel kvůli pádu. Jednou jsem měl závodní incident, druhý byl kvůli elektronice, která mně vypověděla v Imole. A tohle mě provází celý rok. V každém závodě máme řadu technických problémů, spoustu tréninků třeba ani neodjedeme. Teď byl výsledek na pátek relativně dobrý.

Dodává vám sebevědomí i to, že jedete na okruhu, který znáte z MotoGP?
Nemyslím si, že to hraje roli. Není to tak, že bych tu byl poprvé, ale jedu tady prostě na čerstvo. Ostatní kluci tady závodili několik sezon, trať znají perfektně, zatímco já tu byl naposledy asi před sedmi lety a navíc jsem jel ve dvěstěpadesátkách. Trať mezitím zestárla, je tu víc hrbolů. Rozhodně si nemyslím, že je to pro mě výhoda.

Na rozdíl od MotoGP se v superbicích závodí v sobotu i neděli. Je to velký nezvyk?
Je to dobré i špatné. Špatné v tom, že máme kvalifikaci a chvíli po ní se jede závod. V posledních kolech kvalifikace do toho člověk jde na 110 procent, jede za hranou a může spadnout. Potom může být velký problém opravit motorku, pokud by třeba byla poškozená. Na MotoGP se připravuje všechno dopředu, pak se jede závod a člověk ve druhém kole spadne a celá práce jde vniveč. Tady má jezdec šanci to ještě napravit.

Je pro vás lepší, že závodní adrenalin dávkujete?
Neřekl bych, že se to dávkuje. Není to tak, že mám dvě padesátiprocentní dávky adrenalinu. Je to závod jako každý jiný a je jedno, jaký je den. Jsou to prostě dva regulérní závody.

Jak je těžké mezi nimi vyčistit hlavu?
Nemyslím, že by to v zásadě bylo náročné. Těžší to je, pokud se vůbec nepovede první závod, což může být víc stresující. Ale když se trošku daří, není to žádná tragédie.

Vám se ale zatím extra nedaří. Jak vaše dosavadní výsledky hodnotí tým?
(přemýšlí) Berou to špatně. Ale nemyslím si, že se to týká výsledků jako takových, ale spíš špatně snáší, že motorka nefunguje. Kolikrát nevědí, co s tím. Cítím ale, že mechanici dělají maximum. Problém je hlavně v elektronice. S tím bohužel oni nic nesvedou, to musí obstarat elektronik přímo z továrny BMW.

Přitom na prvních závodech jste skončil jedenáctý. Další posun už nešlo udělat?
Stoprocentně jsem čekal, že se budu posouvat k desítce, ale bohužel to tak zatím není. Z velké části za to můžou právě technické závady.

Karel Abraham zdraví fanoušky při Velké ceně Brna.
Karel Abraham ve Velké ceně Brna.
Karel Abraham ve Velké ceně Brna.

Karel Abraham ještě v MotoGP při Velké ceně Brna.

V MotoGP jste se jednu dobu často porovnával s Japoncem Aojamou. Už jste si i tady našel, s kým se měřit?
Moc zatím nemám s kým. Zkouším to třeba s týmovým kolegou Joshem Brooksem. Občas zajedu líp, ale celkově jsem daleko za ním kvůli technickým problémům. Poztrácel jsem už spoustu bodů. Bylo několik závodů, kdy jsem se na něj díval z boxů, jak si jede pro výsledek a v celkovém pořadí mi odskakuje. Nejde sice o nějaký velký bodový zisk, ale většinou dojíždí kolem desítky, což mu vždy něco přinese.

Dlouhé roky jste neměl týmového kolegu. Jaká je to změna?
Myslím si, že je to dobré hlavně pro tým. Pro mě je zajímavý fakt, že můžeme srovnávat naše výsledky. Já se snažím být před ním, on zase přede mnou. V nějaké zatáčce třeba jede Josh rychleji a my pak můžeme zjišťovat, proč tomu tak je. Porovnáme, kdy brzdí, jak do ní najíždí a další věci. V tomhle je dobré mít kolegu.

Vaše sezona je také přelomová z toho důvodu, že jste po letech opustil rodinnou stáj. Jaké to je, nemít za sebou otce?
Zrovna sem do Doningtonu poprvé v sezoně přijel. (usměje se) Vyrazí ještě do Ameriky do Laguna Seca, kam vezme mámu a sestru, a spojí to s dovolenou. Jinak jsem ale na závodech sám za sebe. Samozřejmě mi stále v nějakých věcech pomáhá. Účastnil se například různých jednání, která se týkala mojí budoucnosti.

Chybí vám něco z „rodinného týmu“?
Zázemí máme stejné a z bývalého týmu se mnou do Milwaukee přešlo i několik kluků. Mám stejné tři mechaniky, řidiče kamionů a jsou tu i další lidé, kteří s námi dřív spolupracovali. I v okolí znám spoustu lidí, hodně z nich přešlo z MotoGP.

Po úvodních závodech jste se do srovnávání nechtěl moc pouštět. Nyní se sezona přehupuje do druhé poloviny. Jak na vás působí mistrovství světa superbiků?
Za pár závodů už na to mám jasný názor. Superbiky jsou klidnější, víc v pohodě a panuje v nich kamarádštější atmosféra. Lidé se tady míň vytahují. V MotoGP bylo všechno obrovské, týmové zázemí i vše okolo. Třeba parkoviště v italském Misanu bývá při MotoGP totálně narvané. Také u superbiků je v podstatě plné, ale pořád zbývá dost místa. Ani v paddocku se nepohybuje takový zástup lidí. Na jednu stranu je to pro diváky z tohoto pohledu míň zajímavé, na tu druhou se mohou potkávat s jezdci. Zázemí je mnohem přístupnější.

A atmosféra při závodech?
Naštěstí mi můj fanklub zůstal věrný. Do Imoly za mnou přijel celý autobus, podpora příznivců je fantastická. Nakoupili si trika a mikiny a byli celí v červeném, prostě perfektní. V Doningtonu možná půjde o specifický závod. Lidé v Anglii jsou na superbiky vysazení. Logicky jsou však tratě výrazně prázdnější, což lze pochopit. Je to jako když srovnáváte F1 s MotoGP. Superbiky prostě stojí pod MotoGP.

Autor:






Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze