Národní tým držel s favoritem předkvalifikace v Eindhovenu krok jen v úvodu prvního setu, potom se položil a hladce prohrál. Ve druhém setu získal jen čtrnáct bodů, ve třetím ještě o jeden méně. "Na naší straně nebylo to správné nasazení," přiznala Matuszková.
Česká Volejbalistka roku 2006 představovala největší údernou sílu týmu. Se čtrnácti body byla nejúdernější hráčkou, ale všechno zachránit nemohla, zvlášť když ji po špatném příjmu a vysoké nahrávce čekal připravený blok.
Matuszková, která v Římě ve druhé italské lize hraje univerzálku, se musela vyrovnat ještě s jedním nelehkým úkolem. "Jako univerzál nepříjímám, ale tady jsem jako smečařka musela," řekla. Soupeřky to dobře věděly a na Matuszkovou se svými servisy zaměřily. "Hned první příjem mi vyšel, a tak mi daly chvíli pokoj. Ale ve druhém setu to do mě začaly prát, a byl konec," přiznává sympatická blondýna.
Ve třetím setu se už objevila jako univerzálka, ale na na zvrat bylo pozdě.
"Úplně mi to připomnělo zápas na mistrovství Evropy, kde jsme do každého setu vstoupily nadějně, ale pak jsme koncovky prohrály," poznamenala Matuszková na palubovce v Eindhovenu.
Rozdíl byl v tom, že tentokrát vypadal nadějně jen první set, pak už domácí hráčky neměly soupeře. "Nevím, jak to Holanďanky dělají, ale vždycky zaberou, dají nám šňůru bodů a my začneme dělat vlastní chyby. V tom jsme tentokrát pokračovaly i další dva sety."
Čtyřiadvacetiletá volejbalistka hovořila o malém nasazení, ale nad otázkou po příčinách jen pokrčila rameny. "Kde se nasazení ztratilo? To netuším."
Postup na olympiádu? Jen plané naděje
Na předkvalifikační turnaj nepřijely české reprezentantky jako favoritky, ale pokud se chtěly prát o vítězství nebo aspoň o mlhavou naději nejistého postupu z druhého místa, měly s domácími obstát. Vzít jim aspoň nějaký set...
Ale věřily hráčky vůbec v postup? "Věděly jsme všechny, že to bude strašně těžké," říká Matuszková. "Systém je složitý, vždyť pouze první postupuje a ještě pouze do další kvalifikace, takže reálný sen o olympiádě byl strašně maličký. A dneska se to jen potvrdilo."
Jestliže si na právě probíhajícím Světovém poháru v Japonsku aspoň jeden evropský tým vybojuje účast na olympiádě, bude mít šanci i tady z Eindhovenu na postup dál také druhý v pořadí. "Moc velkou naději tomu nedávám. Jsou to jen záchvěvy a plané naděje, nic reálného," myslí si klíčová hráčka českého týmu.
Naději však ještě více zmenšil právě středeční zápas, v němž reprezentantky neuhrály žádný set a soupeřkám vzaly jen 47 bodů. Přitom pro postup se mohou porovnávat výsledky týmů z druhých míst na třech souběžně hraných předkvalifikačních turnajích, a tak se na dálku bojuje o každý míč, každý set.
"Teď už můžeme zkusit hrát aspoň pro radost, nic jiné ho nám nezbývá," tuší Matuszková. "Čekají nás ještě tři soupeři, takže pokračujeme jako na každé jiné soutěži. Máme tréninky, porady, rozbory u videa, jdeme do dalších zápasů. Turnaj jednou prohrou nekončí."
Tereza Matuszková |