Jak železná jeptiška dobývala Havaj a na lávových polích nestihla limit

Pamatuje druhou světovou válku, den, kdy Armstrong stanul na měsíci i jedenácté září a útok na její vlast. A taky pamatuje tři účasti na havajském Ironmanu. Triatlonová jeptiška Madonna Buderová se však ani tentokrát nestihla dostat včas do cíle v Koně. Další pokus může využít zase za rok. To jí bude 83 let!

START! Triatlonisté se na havajském Ironmanu vydávají na trať 3,8 kilometru plavání, po kterých následuje 180 kilometrů na kole a závěrečný maraton. | foto: Reuters

Při první účasti na Havaji v roce 1985 prošvihla časový limit v úvodní plavecké části. O čtyři minuty! V roce 2000, kdy přijela podruhé, zase foukalo tak silně, že ji vítr smetl z kola a ona musela tři čtvrtě hodiny čekat, než se o ni postarají záchranáři s ambulancí.

Letos mohla přepsat světový rekord, v 82 letech mohla být nejstarší účastnicí, která kdy proťala cílovou pásku nejslavnějšího "železňáka" planety. Tak jako se jí to povedlo nedávno při Ironmanu v Kanadě, kterým se na Havaj kvalifikovala.

Jenže šlachovitá řádová sestra už do závěrečného maratonu nevyrazila. Nedojela totiž včas do cíle 180kilometrové cyklistické štreky mezi lávovými poli a rozhodčí ji dál nepustili.

Byl to smutný konec jejího dvouletého snažení prodrat se do startovního pole slavného závodu. Její nezdolnost a výdrž však můžou být inspirací dalším.

Limit stihla o 44 sekund

Nejstarší ženou, která se mohla na Havaji honosit titulem "finisher", byla Harriet Andersonová z Kalifornie v kategorii 75-79 let. Sedmasedmdesátiletá železná dáma se do cíle v Koně dostala v čase 16 hodin 59 minut a 16 sekund jako poslední klasifikovaná na 1882. místě. Limit závodu, který vypršel o půlnoci, stihla o 44 sekund.

"Nikdy jsem nedělala nic, co by znečišťovalo moje tělo," prozradila Buderová recept na svoji vitalitu. "Jedinou výjimkou byl sem tam nějaký ten drink, když to bylo potřeba. A moje tělo a mysl pořád tak nějak fungují. Vypadá to, že být aktivní je pro mě přirozené."

Havajský Ironman byl jejím sedmačtyřicátým v kariéře, triatlonů obecně absolvovala bezpočet. "Když jsem to počítala naposledy, dostala jsem se k číslu 355," vyprávěla pro server khq.com. "Ale to už je nějakou dobu zpátky."

V padesátých letech se stala katolickou jeptiškou. Když jí bylo třiadvacet, odešla do kláštera v St. Louis. Dnes už si modlitby odříkává sama doma a často v nich zaznívá: Pane bože, jak by bylo krásné, kdybych mohla být línou starou dámou... "Ale on mi vždycky odpoví: Ne, ještě ne!"

Byla to právě láska k Bohu, která ji dovedla ke sportování. Kdysi jeden kněz vedl přednášku o výhodách běhu, ona si ale myslela, že je to nesmysl. V pětačtyřiceti letech však dala sportu šanci. "Říkala jsem si, že musím mít cíl."

Pak si dál před sebe stavěla mety, jednu za druhou, až se dostala na trať mistrovství světa v dlouhém triatlonu. S pomocí boží se třeba za rok poprvé dostane až do jeho cíle.